USMC HUSTOPEČE | MARIŇÁCI

MARIŇÁCI...

Americká námořní pěchota

Přirozený charakter obojživelného elitního vojska

Přistání vojáků na pláži, kterou lze poměrně snadno bránit, je nanejvýš nebezpečná operace. Za útočníky je pouze hrozivé moře a nemají tedy kam ustoupit, na pláži se není kde skrýt, protivník na ní může snadno vybudovat opevnění a v případě potřeby lze přivolat posily. Obránci mají tedy jasnou výhodu. Útočné akce probíhají mnohdy v nejtěžších klimatických a terénních podmínkách bez možnosti přímé podpory v nějakém bohem zapomenutém koutě zeměkoule. Vypomáhat se dá mariňákům pouze palbou z moře a ze vzduchu.

Hlavním způsobem boje námořních pěšáků je útok. Ten musí být rychlý, dokonale naplánovaný a vyžaduje maximální palebnou podporu námořního dělostřelectva. Protože není kam ustoupit, musejí vojáci "utíkat dopředu", tedy provézt mohutnou pozemní zteč na omezeném prostoru. Někdy lze bojové jednotky vysadit též ze vzduchu.

A tak je nutno do těchto akcí nasazovat pouze agresivní typy vojáků, kteří jsou výkonní, motivovaní a houževnatí a obstojí i v těch nejkritičtějších situacích. Hlavní roli zde hraje časový faktor. Je třeba co nejrychleji opustit nebezpečný prostor pláže, zřídit předmostí a odrážet nepřátelské protiútoky. Váhavost a nerozhodnost se v těchto případech platí nejvyšší cenou, zatímco životně důležité je odhodlání hraničící s opovrhováním smrtí.

Ve všech větších válkách a konfliktech posledních desetiletí se sbor námořní pěchoty vyznačoval mimořádnou výkonností a nadprůměrnou obětavostí svých příslušníků. V amerických ozbrojených silách je námořní pěchota všeobecně uznávána jako elitní vojsko.

Společenské postavení USMC

O většině občanů USA nelze říct, že by měli přehnanou sympatii k vojenskému řemeslu, a právě proto se na elitní jednotky pohlíží s velkou nedůvěrou a jsou přísně kontrolovány.

Američané se nebojí ničeho víc než nadměrně silné ústřední moci a považují elitní vojska spíš za možné ohrožení demokracie. Je však s podivem, že u námořní pěchoty činí výjimku a rigorózní, autoritářský způsob velení jim připadá normální, a dokonce přejali některé výrazy z vojenského slovníku do ekonomického a správního slangu. Mariňáků si tedy společnost většinou váží a vyznačují se poměrně vysokou sociální prestiží.

Důvody tohoto jevu lze spatřovat především ve skvělých výkonech, kterých dosáhla námořní pěchota v předchozích válkách. K tomu přistupuje pečlivě pěstěná, dlouholetá tradice. Je oceňována také úloha sboru jako nástroje ochrany amerických zájmů kdekoliv na světě, tedy nástroje zahraniční politiky. Unikátní je v této souvislosti skutečnost, že námořní pěšáci podléhají přímému velení prezidentů USA. Ti ve více než dvěstěletých dějinách Spojených států většinou neváhali použít tento mocenský nástroj, kdykoliv si to vyžádaly politické a hospodářské zájmy země. Kdykoliv se v krizových oblastech objevily lodě a dělové čluny námořnictva, nechyběli u toho téměř nikdy ani mariňáci.

Kožené krky tedy i nadále zajišťují ochranu životně důležitých zájmů své vlasti. A právě proto jindy spíše kritické obyvatelstvo USA uznává toto elitní vojsko.

V současné době nejmocnější stát na Zemi si přirozeně velmi zakládá na vnější reprezentaci. Uniformy se často objevují na veřejných oslavách a symbolizují státní moc. Těchto veřejných akcí se převážně účastní právě námořní pěšáci. Urostlí, sebevědomí vojáci v nápadných uniformách často stojí v ohnisku veřejné pozornosti. V Bílém domě plní nejrůznější bezpečnostní a reprezentační úkoly, jsou jako "domácí garda" k dispozici prezidentovi a ozvláštňují přijetí státních delegací, přehlídky a četné veřejné akce.

Mariňákům je svěřována ochrana mimořádně citlivých bezpečnostních oblastní na souši a na lodích. Střeží americké zastupitelské úřady a další objekty po celém světě. Dokonce i námořnictvo rádo využívá služeb těchto spolehlivých vojáků a pověřuje je ostrahou např. jaderných zbraní a tajné elektroniky umístěných na palubách lodí. Všechny tyto okolnosti přispívají k tomu, že mariňáci - kteří jsou rádi médiím předváděni jako "vzorové vojsko" - zaujímají zvláštní postavení a těší se obrovskému uznání.

Napsal: SSgt.Cooper P., 1st Recon BN USMC, Airsoft military club CR

"V dobách míru, kdy byl Sbor námořní pěchoty malou jednotkou, byly jeho akce slavné, všichni byli dobrovolníci a každý chápal, proč se cítí tak nadřazení. Ale ve válce se Sbor rozrostl o statisíce mužů. Stal se jednotkou běžných lidí - někteří byli velcí, jiní malí, někteří dokonce odvedenci. V podstatě se změnil, až mi mariňáci připadali jako rota vojáků v Evropě. Ale duch Sboru námořní pěchoty zůstal. Nikdy jsem nezjistil, co bylo podstatou jeho věčnosti. Vojáci rozhodně nebyli lépe vycvičeni ani neměli lepší výzbroj; často nebyli tak dobře zásobeni jako ostatní vojska. Ale mariňák se stále považoval za lepšího vojáka než kdokoliv jiný, i když vlastně devět desetin z nich vůbec nechtělo být vojáky… Ne, mariňáci nežíznili po boji. Četl a slyšel jsem o nich dost a nemám žádné pochyby o tom, co dokáží, když musí. Podle mne jsou mariňáci o.k., v boji i mimo."

Ernie Pyle, válečný dopisovatel, zabit 16.dubna 1945 na Okinawě